Popis správního území obce Únětice
OÚ Únětice, Náves 17/4, 252 62 Horoměřice - Únětice
Telefon: 220 971 196
info@unetice.cz; web: www.unetice.cz
Zeměpisné souřadnice (WGS 84): 50°9′ s. š., 14°21′15″ v. d.
Nadmořská výška: 252 m n. m.
Výškový systém výškopisných údajů : Balt po vyrovnání (Balt p.v.).
Rozloha území katastru obce je 315 ha.
Počet obyvatel obce činí 925, (v 272 domech) z toho:
Obec Únětice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, v údolí Únětického potoka (historické jádro je situováno ve svahu po levé straně) zhruba 8,5 km severozápadně od centra Prahy.Obec je členem dobrovolného svazků obcí. Únětice sousedí s obcemi Statenice, Velké Přílepy, Úholičky Horoměřice, Suchdol (část Prahy) a městem Roztoky (pověřená obec).
Zásobování vodou a energiemi:
zdroje pitné vody - obec Únětice leží severně v těsné blízkosti hlavního města Prahy. V současné době má obec 925 obyvatel, dle ÚP počítá s nárůstem počtu obyvatel až na 1100, v případě přestaveb v centru sídla se počet obyvatel může blížit ve výhledu počtu 1400 obyvatel.
V obci je vybudována veřejná vodovodní síť, ale obyvatelé mohou čerpat vodu i z domovních či obecních studní, u nichž ale není ověřena kvalita vody, dle PRVK SK ale voda ve studních nevyhovuje vyhlášce č. 376/2000 Sb., respektive vyhlášce 252/2004 Sb., z důvodu vysokého obsahu dusičnanů a bakteriologického znečištění, a studniční voda již není užívána jako pitná.
Obec byla původně zásobena pitnou vodou z obecní kopané studny s vydatností 2,6 l/s u Únětického potoka, kde byla vybudována i vodárna s automatickou tlakovou stanicí (ATS) (Q = 3,5 l/s, H = 66,5 m), a která dopravovala vodu do sítě v obci.
Nehoda nákladní automobilové cisterny v Černém Volu dne 7. 3. 2007 a únik značného množství nafty do Únětického potoka způsobil ohrožení původního zdroje pitné vody a přispěl uvědomění, že zásobování pitnou vodou nemá být závislé na jediném zdroji. Vodní zdroj nevyhovoval ani normově, ani nepokrýval požární potřeby Bylo u něj rovněž riziko snížení kapacity při déle trvajícím suchu, při havárii (znečištění, dopravními haváriemi, únikem z letiště apod.).
Proto bylo hledáno vhodnější řešení zásobování vodou (studie z 08/2007, Michal OTTA, Na Louži 6/1310, 101 00 Praha 10, www.czam.com/otta). Variantně bylo navrženo 5 způsobů řešení: z nichž zvítězilo:
Napojení přímo z přivaděče DN 400/350 vedoucího z VDJ Suchdol, respektive VDJ Suchdol II (2 x 10 000 m3, 337,50 – 342,65) do VDJ Žalov (Suchdolský přivaděč). Navržené připojovací potrubí od uvedeného potrubí směřujícího do Roztok u Prahy v návrhu vede po zredukování tlaku únětickým přivaděčem v souběhu s kanalizačním sběračem údolím Únětického potoka západním směrem k Dolnímu rybníku v Úněticích, kde zaústí do stávajícího systému rozvodu vody Únětic.
Východní část území obce je tedy zásobováno pitnou vodou prostřednictvím odbočky z gravitačního Suchdolského přivaděče na vodojem Suchdol, který je základní součástí pražského vodovodního systému s dostatečnou kapacitou a zaručenou kvalitou vody. Suchdolský přivaděč je zhotoven v prvé části mezi VDJ Suchdol a AŠ 5 v délce 3768,4 m z litinového potrubí DN 400, další část k VDJ Žalov v délce 2131,6 m je z důvodu provozních tlaků z ocelového potrubí DN 350 (ocelové trubky bezešvé 377/9). Řad byl navržen na průtok Qm = 88,4 l/s při rychlosti v = 0,92 m/s. Suchdolský přivaděč zasahuje do Únětic okrajově při východní hranici. Vodojem Žalov I (400 + 500 m3, 280,15 / 285,30 m n. m.) je od roku 2018 o dvou komorách (2 x 2 000 m3) opět v provozu.
Další řad V2, DN 150 o délce 470 m, byl situován v západní části obce a propojuje údolní zástavbu K Černému Volu s výstavbou „Pod Kapličkou“. Zokruhování vodovodu v obci vede od napojení v dobře přístupné místní komunikaci Ke Stříbrníku, dále protlakem pod Únětickým potokem, kde je trasa pod hladinou podzemní vody, dále v přístupných místních komunikacích V Jezírkách a Černovolská.
Výstavba vodovodních řadů byla předpokládána do hloubky 1,5 m nad úrovní podzemní vody, pouze část u Únětického potoka a jeho podchod byly navrženy ve spodní vodě s nutností čerpání během výstavby. Stavba řadu u Únětického potoka se nachází v záplavovém území, v těchto částech byl vodovod příslušně zabezpečen.
Pro protipožární využití a obsluhu vodovodní sítě byly na řadu navrženy 2 nadzemní požární hydranty.
Obec Únětice je tedy zásobena Únětickým přivaděčem DN 150 či DN 95, který přichází k zastavěnému území obce z východu a napojuje se na rozvodnou vodovodní síť v ulici Tiché údolí. Na tento vodovodní řad je napojena obecní vodovodní síť; výjimku tvoří ulice Ztracená, Višňová a Třešňová, v odloučených samostatných částech zástavby katastru, které navazují na zástavbu obce Statenice a jsou napojeny na vodovodní síť Statenic (Černého Volu).
Řad D2 DN 150 v ulici Černovolská je připraven pro napojení plánované zástavby. Řad D3 DN 150 a DN 100 v ulici Rýznerova zajišťuje rovněž doplnění sítě pro zásobování stávající zástavby, a kromě toho s navazujícím řadem D4 DN 80, který se napojuje na stávající větev v ulici Mlýnská, zajišťuje další zokruhování vodovodní sítě v obci a brání tím výraznému omezení tlakových ztrát v případě požáru.
Nouzové zásobování pitnou vodou může být dle PRVK SČK zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den/obyvatele cisternami ze zdroje Boží Voda - Liběchov, Spomyšl a Vraňany (Velká Dobrá). Zásobení pitnou vodou bude (má být) v případě nouze doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou je uvedeným dokumentem předepsáno zajišťovat z vodovodu pro veřejnou potřebu, z obecních studní a z domovních studní.
Obecní kopaná studna u Únětického potoka, a vodárna s automatickou tlakovou stanicí (ATS) Únětice je vedena jako záložní zdroj a může být využívána bez předchozího zjištění hygienické kvality vody a případných úprav vody pouze k čerpání užitkové vody, například do pivovaru.
Vodovodní síť byla realizována tak, že vyhovuje požadavkům pro čerpání vody rovněž pro hasební účely – zásahy hasičským záchranným sborem. Místa čerpání z nadzemních hydrantů jsou doplněna možností čerpat vodu z vodních nádrží (rybníků). Vodní nádrže jsou dobře přístupné pro případné čerpání vody do cisterny ze zpevněných pozemních komunikací vedoucích v blízkosti břehů všech vodních nádrží.
Zásobování plynem - vysokotlaký okruh plynu kolem Prahy, procházející sousedním jihovýchodním katastrem Suchdolu, vyčleňuje směrem na severozápad do Únětic dva vysokotlaké plynovodní řady. Obytné zástavbě obce se nejvíce přibližuje vysokotlaký plynovod DN 200 PN 40, jehož bezpečnostní pásmo činí od osy plynovodu 20 m. Na trase tohoto plynovodu je vybudována na č. parc. stavební 305, k. ú. Únětice u Prahy, regulační stanice VTL/STL (vlastník GasNet, s.r.o., Klíšská 940/96, Klíše, 40001 Ústí nad Labem), ze které jsou rozvedeny středotlaké rozvody plynu do zástavby obce. Ještě počátkem tohoto století byla plynofikována jen část obce, středotlaké potrubí zásobovalo západní a severozápadní části a zástavbu podél komunikace od kapličky Sv. Jana Nepomuckého kolem kostela až k zatáčce, a odtud dále ulicí směrem na Tiché údolí. V současnosti je již plynofikace celé zástavby obce dokončena.
Kromě výše jmenovaného VTL plynovodu jižním cípem katastru Únětic, v části trasy ze Suchdola v souběhu s VTL DN 200, prochází VTL plynovod DN 300, který se posléze za silnicí III/2411 stáčí na jihozápad na katastrální území Horoměřic. Severním okrajem katastrálního území Únětic doprovází silnici III/2421 Roztoky – Velké Přílepy další VTL plynovod DN 200, jehož bezpečnostní pásmo činí rovněž od osy trubky na každou stranu 20 m.
Zásobování el. energií - Z okruhu VVN procházejícího kolem severozápadního okraje hlavního města Prahy odbočuje stožárové nadzemní vedení VVN 110 kV směr Slaný. Toto vedení sleduje v odstupu po severní straně silnici II/241 Suchdol – Velké Přílepy. Ochranné pásmo činí 12 m od krajního vodiče na každou stranu. V řešeném území není situována rozvodna / transformovna 110/22 kV.
Ostatní stožárová nebo sloupová nadzemní vedení procházející řešeným územím jsou VN (22 kV). Z nich nejvýznamnější stožárové vedení prochází západní částí obce od Statenic na Úholičky. Z tohoto vedení se odpojují dvě větve, z nichž jedna zásobuje severozápadní a severní část obce (TS 635238 U kapličky, TS 635239 U sokolovny, TS 634542 ZD severně od bývalého areálu zemědělského družstva), a další obsluhuje jižní a jihovýchodní část obce (TS 634728 Technomat u autoservisu Šaome vozů Mercedes, TS 634947 U vodojemu – v blízkosti křížku, TS 635203 U rybníka).
Zástavba přiléhající k osadě Černý Vůl je zásobována z distribuční trafostanice v tomto území (TS 634250).
V řešeném území jsou rozmístěny převážně starší sloupové, ale i prefabrikované distribuční trafostanice (nová TS Svatý Jan). Vlastnictvím náleží ČEZ Distribuce, a.s., Teplická 874/8, 405 02 Děčín. Při průzkumu byla objevena trafostanice označena TR 360 u Obecního úřadu, podklady PRE ji však neobsahují, jedná se patrně o bývalou trafostanici, jejíž funkčnost nebyla potvrzena.
Zabezpečení zvýšeného odběru elektrické energie z důvodu nové výstavby se předpokládá. Nově navrhovaná liniová vedeni elektrické energie budou mimo plochy zástavby vedena venkovním vedením na sloupech, z hlediska zachování či zlepšení vzhledu a kvality krajiny se ale doporučuje do budoucna ukládání do podzemních kabelových tras.
Podél komunikací i významnějších pěších cest vedených v obci se předpokládá situování veřejného osvětlení propojeného kabelovými rozvody. Zapínací bod (body) veřejného osvětlení budou situovány do stávajících trafostanic.
Pro uvolnění půdorysu zastavěného území obce včetně okolí památkově chráněné stavby kaple sv. Jana Nepomuckého od stožárů vrchního vedení VN byla navržena po dožití stožárů přeložka části trasy VN vedené dnes nad pozemky rodinných domů souběžně s ulicí Úvozová a nad úvozovou cestou do Úholiček. Nová trasa by měla být situována mimo obytnou zástavbu i mimo prostor interakčního prvku ÚSES (dřevinného doprovodu úvozové cesty do Úholiček),
V souběhu se stávající trasou VTL plynovodu. Propojení nové stožárové trasy VN s TS 635238 bude pomocí kabelu VN, položeného v ulici Úvozové, případně bude u stožáru na počátku přeložky situována nová TS, a kabel v ulici Úvozové bude jen o napětí 1 kV.
V současnosti je vzdušná nadzemní venkovní trasa VN o větším počtu vodičů a stožárů procházející obytným územím nad zahradami rodinných domů nebo v těsné blízkosti rodinných domů a v těsné blízkosti kapličky závadou s ohledem na bezpečnost obyvatel sídla a současně je významnou estetickou závadou uvnitř sídla. Následně stávající trasa VN prochází i v těsné blízkosti úvozové cesty, která je oboustranně lemována doprovodnou dřevinnou zelení; tato dřevinná zeleň tvoři funkční interakční prvek územního systému ekologické stability, avšak po svém vzrůstu by musela být v ochranném pásmu trasy VN dle příslušných ustanovení energetického zákona odstraněna. Vedení VN v celém průběhu územím nebo částečně v kabelu o svazku vodičů nereálná z hlediska nákladů i technického provedení. Proto je zvolena přeložka obsahující nadzemní vedení, která je situována do krajiny za západní okraj obytného území sídla, a současně v souběhu se stávajícím VTL potrubím. Trasa přeložky bude propojena se stávajícím zařízením energetické soustavy propojena kabelovým vedením, jehož situování se předpokládá do ulic Černovolská a Úvozová.
Navrženo je nahrazení nadzemního vedení VN 22 kV kabelovou trasou a zrušení TS 634542 stojící v poli nad tímto areálem za novou situovanou do bývalého zemědělského areálu (vše při severním okraji obce). Ochranná pásma energetických zařízení jsou vyznačena u nadzemních stožárových vedení VVN 110 kV v souladu s energetickým zákonem (zde činí 12 m od krajního vodiče na každou stranu), a VN 22 kV (7 m od krajního vodiče na každou stranu)
Kanalizace - splašková - v minulosti byla obec Únětice odkanalizována nevyhovujícím způsobem - individuálním přepouštěním znečištěných splaškových vod ze septiků do místní vodoteče, individuálními žumpami s vývozem. Část lokality Na Parcelách (převážně řadová rodinná zástavba jihovýchodní části obce východně od ulice U Lip) byla od doby své výstavby odkanalizována na obecní mechanicko-biologickou ČOV (s kapacitou 25 m3 /den a BSK5 8,4 kg/den typu BC), s vypouštěním přečištěných vod do Únětického potoka.
Nedávná výstavba lokality Svatý Jan vyvolala potřebu řešit odkanalizování obce komplexně, a bylo realizováno řešení, že splaškové vody byly odvedeny do kmenového sběrače DN 400 délky 1,546 km, končícího v nové čistírně odpadních vod Roztoky v Roztokách u Prahy s kapacitou 20 000 EO, která byla dimenzována pro Roztoky (výhled 9 až 10 000 obyvatel). Kanalizační stoka z lokality Svatý Jan, vedená v severní části obce přímo k ulici Tiché údolí a odtud směrem východním k Roztokám u Prahy, se stala hlavní kanalizační osou obce, která však gravitačně neobsloužila některé části její zástavby, zejména jižní části obce v protilehlém svahu, a tak gravitační síť byla doplněna v několika případech výtlačným přečerpáváním.
V současné době je v obci Únětice již oddílná splašková kanalizace dobudována, splaškové vody jsou hlavním kanalizačním sběračem obce od kapličky (z lokality Svatý Jan) směrem jihovýchodním, a poté hlavním sběračem DN 400, položeným podél Únětického potoka (Tichým údolím), vedeny na Čistírnu odpadních vod (ČOV) Roztoky u Prahy, v souladu s koncepcí odvodnění dotčeného území dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Tento systém nahradil v Úněticích původní lokální čistírnu odpadních vod i vyvážení bezodtokých jímek na čistírnu Roztoky, které bylo provozováno od zprovoznění této čistírny.
Čistírnu odpadních vod Roztoky u Prahy společně nechaly opravit Roztoky, Únětice, Statenice a Suchdol. Pro obec Únětice byla tehdy stanovena část z celkové kapacity 800 EO.
Větve gravitační splaškové kanalizace jsou většinou kameninové nebo plastové, DN 300, a napojují se do hlavní stoky buďto přímo, nebo přes tři čerpací stanice (čerpací šachty) tlakovou kanalizací výtlačnou. Do hlavní únětické kanalizační stoky a na čistírnu odpadních vod v Roztokách u Prahy je odvedena splašková voda i ze zástavby výše ležících Statenic a Černého Volu. Splašková voda je z tohoto území tlačena čerpací stanicí umístěnou západně od Horního rybníka za hranicemi katastru Únětice, a je do hlavní stoky přivedena výtlačným potrubím situovaným v cestě podél severních břehů rybníků Horního a Malého a ulicí Úvozovou.
Jižní část obce včetně lokality Parcely, která byla již dříve odkanalizována na zastaralou obecní čistírnu odpadních vod s vypouštěním přečištěných vod do Únětického potoka, byla původními a novými větvemi kanalizace odkanalizována do místa původní čistírny, odkud je odvedena gravitací na dno údolí, odkud je přečerpávána a odváděna tlakovou kanalizací položenou v ulici Ke Splavu do hlavní stoky v ulici Tiché údolí.
Výstavbou splaškové kanalizace došlo v obci k poměrně významnému zlepšení životního prostředí, neboť napojením všech stávajících nemovitostí (trvale bydlících obyvatel) na veřejnou kanalizační síť došlo ke zrušení septiků i mnohdy netěsných žump, a tím k omezení znečišťování potočních i podzemních vod. Přepojením lokality Parcely na ČOV Roztoky došlo k vyřazení stávající tehdy již nevyhovující ČOV, a tím ke zlepšení kvality vody v Únětickém potoce.
Kanalizace - dešťová - Odvod srážkových, zejména dešťových, samostatnou kanalizací, ani hospodaření s nimi, v obci dosud není uceleně dořešeno. Oddílná kanalizace je založena pouze v severozápadní části obce. Ostatní zástavba oddílnou kanalizací téměř nedisponuje. V některých místech je odvod vody z komunikací řešen příkopy podél okraje vozovek nebo potrubím kombinovaným s otevřeným korytem. Cesty odvodů srážkových vod jsou vedeny do Únětického potoka, v některých případech do starého koryta či náhonu. Neexistují objekty, které by zajišťovaly hospodaření se srážkovými vodami a zajistily jejich využití.
Voda z veřejných prostranství komunikací je někde odvedena žlábky kombinovanými s potrubím, jak je tomu například při severním okraji ulice Rýznerovy u kostela, jinde je svedena k okraji vozovky a vsakována pomocí zatravňovacích pásů.
V současné době nabývá na zvláštním významu a je i republikovou prioritou hospodaření se srážkovými i pozemními vodami. Výkyvy klimatu a rozsáhlá odlesnění způsobující jednak delší období sucha a ztrátu podzemních vod, jednak přívalové srážky a bleskové povodně. Koncepce hospodaření se srážkovými vodami by měla proto být součástí plánování - jako projektování kanalizací umožňující jejich zadržení, využití, nebo alespoň jejich zdržení – zpomalení odtoku, zavlažování, vsakování a odpar). Odvádění dešťových vod včetně jejich retence, sedimentace a vypouštění do vodotečí by neměla být technickým problémem s ohledem na situování recipientu (vodoteče) protékajícího středem území i s ohledem na rozsah pozemků veřejných prostranství ve vlastnictví obce.
Další možností je i založení suchého poldru v údolní rovinatější části obce. Pro zadržení, zdržení a odvod vody od kapličky je ponechán pás zeleně podél ulice Nad Roklí až k ulici Černovolské, neboť je pravděpodobné, že by s ohledem na omezenou šíři cesty Úvozová s ohledem na řadu existujících sítí již tuto kanalizaci včetně případné nádrže do tohoto veřejného prostranství nebylo možno umístit.
Přebytečná srážková voda bude regulovaně vypouštěna do Únětického potoka, případně do Dolního rybníka.
Na vodních tocích se předpokládají rekonstrukce stávajících vodních nádrží nebo alespoň vytěžení usazenin za účelem zajištění jejich funkčnosti a zachycení většího objemu vody. Územní plán Únětice nenavrhuje nové vodní nádrže, či rybníky, umožňuje však zřízení nových retenčních – sedimentačních nádrží pro možnost zachycení přívalových dešťů a regulaci odtoku, a usazování mechanických nečistot a kalů. Pro zmírnění přívalové vlny při nečekaném prudkém nárůstu objemu srážkových vod a s tím souvisejícím vzedmutí hladiny vodoteče a pro zachycení unášených předmětů je nad obcí u Malého rybníka navržena speciální vodní nádrž.
Spoje - Řešené území je vybaveno stávajícími telefonními sloupovými nebo kabelovými rozvody a zařízeními společnosti O2, a.s. Území je dále vybaveno vzdušnými sítěmi elektronických komunikací (přenos zvuku, obrazu, informací, dat apod. bezdrátově). V řešeném území se nacházejí základnové stanice a zařízení mobilních operátorů (O2, a.s., Vodafone, a.s., T-Mobile, a.s.). Území je pokryto signálem operátorů mobilních telefonních vykrývačů. Stávající vrchní vedení v zastavěném a zastavitelném území bude tam, kde to nebylo provedeno, postupně ukládáno do podzemních tras. V případě zájmu o rozšíření sítě do nových lokalit je možno připustit situování kabelových rozvodů ve veřejných prostorech (komunikacích). Jejich další rozšiřování se ale s ohledem na rozvoj mobilního přenosu zvuku a dat nepředpokládá. Z hlediska rozvodu sítí se připouštějí v zastavěném a zastavitelném území sídel pouze rozvody kabelové uložené do komunikací a veřejných prostranství, sloupová vedení budou kabelovými postupně nahrazena v plném rozsahu. Lokality přestavby, dostavby a nové výstavby navrhované Územním plánem Únětice je možno postupně vybavit zkapacitněním a prodloužením stávajících zařízení, situováním úložných kabelových zařízení. Překládané i nové sdělovací kabely budou ukládány do země.
Katastrálním územím prochází radiové směrové spoje.
Občanské vybavení - jako funkční složka obce, je představováno velmi rozsáhlým souborem nevýrobních i výrobních zařízení, sahajících od správy a administrativy přes školství a výchovu až po sport a rekreaci. Důležité zde je prostředí, tj. geografická poloha, dominující funkce v území a dopravní možnosti, tak i životní prostředí a kvalita života zdejších obyvatel. Rozvoj občanského vybavení obchodu a služeb je v Úněticích rovněž poznamenán situováním prodejny Lidl při okružní křižovatce II/241 Suchdolská a III/2411 Rýznerova, který je na cestě z Prahy do Únětic. Situování prodejny v obci má tak bohužel prakticky neřešitelnou konkurenci v množství sortimentu a jeho obrátce (čerstvosti).
Podle druhů činností jsou občanská zařízení členěna na obory zařízení, tj. správy a administrativy, záchrany a ochrany obyvatelstva, školství a výchovy, kultury, zdravotnictví a sociální péče, tělovýchovy a sportu, a dalších specifických, jako například vědy a výzkumu, církví, maloobchodu, stravování, ubytování, dále nevýrobních služeb, výrobních a opravárenských služeb, a podobně.
Současná i budoucí kapacita řešeného území nebude dosahovat takového počtu obyvatel, aby se území stalo nositelem vyšší občanské vybavenosti. Zůstane oblastí, která bude spádovat do hlavního města Prahy nebo do Roztok u Prahy, případně Horoměřic (správní úřady, obchody apod.). Významným se stane do budoucna po vybudování části pražského okruhu v blízkosti obce.
V řešeném území se stavby základního občanského vybavení vyskytují následně: V Úněticích je obecní úřad. Je zde mateřská škola a prvý stupeň základní školy. Obchod základního potravinářského a nepotravinářského sortimentu (smíšené zboží) je jeden, je zde ale několik restaurací, sportovní zařízení jsou zastoupena venkovními hřišti a sálem sokolovny, který dostatečně slouží i ke kulturním a společenským akcím a schůzím.
Obchod a služby - v obci se nachází pouze drobné nákupní zařízení – obchod s potravinami v objektu občanské vybavenosti ve vlastnictví Obce Únětice, č. parc. 38/2, ulice Rýznerova 62/19 – obchod s omezeným sortimentem a nákupní plochou do cca 100 m2.
Problém je, že asi 800 m vně okraje zástavby obce Únětice v území Na Důlkách v k. ú. Horoměřice, při frekventované komunikaci druhé třídy II/241 Suchdolské je situováno nové široko-sortimentní obchodní zařízení, supermarket Lidl, veřejná obchodní společnost Lidl Česká republika, Suchdolská 934, 252 62 Horoměřice, o výměře zastavěné plochy 1681 m2, tedy s čistou obchodní plochou nad 1000 m2, s kapacitním parkovištěm o cca 80 parkovacích stáních, tj. s nákupem do osobního vozidla, která využívá zájmu obyvatel řady okolních sídel, a kterému nemůže zřejmě žádné obchodní zařízení v Úněticích reálně konkurovat.
Lokální obchod by se tak mohl a měl soustředit pravděpodobně zejména na prodej vhodný pro pěší docházku obyvatel, například speciálního sortimentu, jako například čerstvých výrobků z místní pekárny, místní výrobny uzenin, produktů místního pivovaru, výrobků cukrárenských, s otevírací dobou, která by konkurovala otevírací době prodejně Lidl, s možností konzumace s posezením, apod.; umístění obchodu – obchodů by mělo být v centru obce, v kultivovaném klidném či tichém prostředí se zelení.
Gastronomické služby poskytuje Hostinec Sokolovna, Školní 93/2, nabízející teplá a studená jídla, a provoz přizpůsobený rovněž dle potřeby kulturních, společenských a sportovních akcí, pronájmu sálu. Gastronomické služby poskytuje Únětický pivovar – Únětický výčep – Pivovarská restaurace Rýznerova 19/5, zřízená v prostoru bývalého Sladovního humna pivovaru se zahrádkou a v létě s prohlídkou pivovaru a degustací piva. Gastronomické služby poskytuje Vinný sklep „U Karla“, Rýznerova 19/5 v areálu pivovaru (Výroba a prodej jakostního vína sudového i lahvového vyrobeného z hroznů z jižní Moravy, prodej burčáku).
Ubytování je nabízeno po předchozí rezervaci v bývalém Únětickém mlýně na č. parc. st. 19/1, č, parc. 11/4 Tiché údolí. č. p. 11, kde je k disposici samostatné apartmá s kapacitou až deset lůžek.
Výrobní služby jsou ponejvíce situovány v bývalých zemědělských provozech – ve statcích a v areálu bývalé zemědělské živočišné výroby při severovýchodním okraji obce. Jedná se o služby a skladování v oblasti stavební výroby, prodeje stavebních materiálů, nákladní autodopravy, truhlářství, skladování, zahradnictví, aj.
Školy a kulturní zařízení v obci
Mateřské školy: 40 míst na 1000 obyvatel, na 1 místo připadá 12 m2 podlažní plochy, minimálně 30 m2, optimálně 35 m2 volného pozemku. Optimální počet žáků ve třídě (oddělení): 20.
Základní školy: 136 žáků na 1000 obyvatel. Optimální počet žáků ve třídě: 25.
V současnosti je v obci dokončena přestavba a rozšíření objektu školy, určené a užívané pro provoz mateřské školy a základní školy „Hnízdo“ (Školní 2/1). Základní školu je možno nadále uvažovat ve stávajícím objektu školy s doplněním vybavení (speciální učebny, tělocvičny, školní jídelny či družiny).
Základní školství v Úněticích má historii a tradici již od roku 1623, kdy byl zakoupen kapitulou Pražskou objekt pro kantora, aby v ní bydlil a učil. V roce 1670 byla vystavěna škola pod farní budovou vedle staré kostelní věže v místech, kde je před kostelem větší prostranství, v roce 1790 měla škola 114 dětí. V místech dnešní školní budovy byla postavena nová škola v roce 1838. Plocha zastavěná budovou tehdy dosáhla cca poloviny plochy zastavěné stávajícím objektem. Ve škole bylo zapsáno 252 dětí. V roce 1894 byla škola zbořena a na stejném místě postavena nová, dochovaná do současnosti. V roce 1898 měla již 5 tříd s jednou pobočkou a sedmi učiteli, a navštěvovalo ji 424 dětí z Únětic, Úholiček, Moráně, Suchdola, Statenic a Černého Vola. Postupně, jak si okolní sídla budovala vlastní školy, přestaly docházet děti ze Statenic (1912), Suchdola (1931), a Úholiček (1948), od té doby počet dětí v Úněticích vykazoval stále klesající tendenci, takže ze školy se stala dvoutřídka (1974), následně jednotřídka, a pro nedostatek dětí byla základní škola v roce 1983 zrušena. Následně budova posloužila k založení mateřské školy. Ta sloužila jako mateřská škola až do nedávné minulosti, kdy byly založeny i třídy pro docházku a výuku žáků 1. až 5. ročníku základní školy.
K roku 2020 (2022) jsou v obci Únětice k dispozici v oblasti základního občanského vybavení mateřského a základního školství 2 oddělení mateřské školy pro celkem 40 dětí, a 5 tříd 1. stupně základní školy, každá o kapacitě 20 žáků, tedy pro celkem 100 žáků. Základní školství je v obci v současnosti tedy zastoupeno 1. až 5. ročníkem. Velikost obce stávající, avšak ani výhledová (pokud by dosahovala počtu 1300 až 1400 osob), nenaplní zřejmě potřebu zřízení nové kompletně vybavené základní devítileté školy o obou stupních (1. až 9. třída a dalších specializovaných učeben). Za docházkou do vyšších ročníků musejí a budou muset žáci dojíždět.
Nejbližší základní školy v okolí jsou v Roztokách, ve Velkých Přílepech, v Horoměřicích a v Praze - Suchdole. Ve Statenicích základní škola vyjma speciální soukromé školy není.
V Roztokách u Prahy je provozována základní škola sloužící pro Roztoky a okolní obce včetně obce Únětice, současně provozována výuka žáků až ve 35 třídách. Původní počet tříd Roztoky + Žalov byl 19, pro 420 žáků, v roce 2014 byla otevřeno nově dostavěné křídlo s dalšími deseti učebnami, tělocvičnou a multifunkčním sálem. Uváděna je kapacita 730 žáků. Kapacita školy by měla být postupně obsazována optimálním počtem 25 žáků na třídu při vybavení specializovanými učebnami nebo učebním programem. Nově realizovaná i plánovaná bytová výstavba v Roztokách čerpá a vyčerpá tyto kapacity, při jejich naplnění budou upřednostňováni žáci tohoto sídla před přespolními. Škola ve Velkých Přílepech je poměrně vzdálená a hromadnou dopravou hůře dostupná. Kapacita 275 žáků.
V Horoměřicích je základní škola dostupná z Únětic autobusem pražské integrované dopravy. Od roku 2019 – 2020 je dostavěnou ZŠ pro 1 až 9 ročník s cca 23 učebnami včetně odborných; rozestavěná, povolená a plánovaná výstavba v Horoměřicích volné kapacity ale zřejmě rovněž vyčerpá. Městskou hromadnou dopravou je přístupná také základní škola v Suchdole. Základní škola Mikoláše Alše v Suchdole, Suchdolská 360 (u konečné stanice bus č. 107) je o 27 třídách, pro 1 a 2. stupeň. Kapacita školy by nárůst žáků druhého stupně v omezeném rozsahu dle informací v roce 2020 mohla umožnit, pokud nebude realizována nová sídlištní výstavba bez realizace nových školských zařízení.
Pokud by ve výhledu mělo dojít a bylo přistoupeno k situování nové základní školy o úplné kapacitě 1. až 9. ročníku a dostatečném pozemku v okolí pro školní sport, je pro ten účel stanovena Územním plánem Únětice územní rezerva při západním okraji obce. Územní rezerva je s ohledem na tvar obce a umístění ZŠ v blízkosti přírody a na klidném místě i rozlohu místa optimální, značně problematické ale je, že je pozemek v držení soukromých osob.
Shrnutí školství - ke kapacitním a prostorovým nárokům:
K roku 2022 jsou, v obci Únětice v oblasti základního občanského vybavení mateřského a základního školství k dispozici 2 oddělení mateřské školy pro celkem 40 dětí, a 5 tříd 1. stupně základní školy, každá o kapacitě 20 žáků, tedy vnitřní prostory pro celkem 100 žáků. Současné venkovní prostory rozlohou nevyhovují. Současná rozloha areálu společného školství MŠ a ZŠ je o výměře 1952 m2. Pro MŠ i ZŠ je nezastavěná plocha pozemků areálu v roce 2022 odhadem něco přes 1200 m2, což stěží vyhovuje pro kvalitní zahradu MŠ o 40 dětech, natož pro ZŠ a její vlastní venkovní zařízení. ZŠ musí využívat pro venkovní tělocvik venkovní sportoviště vedle sokolovny.
Mateřská škola pro 20 – 25 dětí o jednom nadzemním podlaží je o půdorysné ploše cca 240 m2, pro 40 – 50 dětí o jednom nadzemním podlaží je o půdorysné ploše cca 460 až 500 m2, pokud je o dvou nadzemních podlažích, je možno půdorysnou plochu uvažovat cca 360 m2.
Územní plán obsahuje plochu územní rezervy pro školství o výměře 6720 m2 (0,7 ha), okolní území je vedeno v nezastavitelných plochách, tedy v případě změny územního plánu by mohla být plocha pro školství zvětšena (devítitřídní základní škola by optimálně měla mít plochu areálu s venkovními sportovišti 1,2 ha).
Do gymnázia či obdobné střední školy musí studenti z Únětic dojíždět, nejbližší gymnázium je v Praze.
V obci se vyskytují objekty a zařízení určené a užívané pro kulturu.
V Sokolovně (č. parc. 114, Školní ulice č. p. 93, vlastnictví Obec Únětice, objekt občanské vybavenosti) je mj. nedávno opravený sál pro veřejné i soukromé kulturní, společenské, obecní i sportovní akce a potřeby, s pódiem, šatnami a divadelním osvětlením, se zázemím - s možností přípravy jídel, nápojů a občerstvení. Kapacita je cca 200 míst - může tedy sloužit jako Shromažďovací středisko v případě evakuace obyvatel.
Obdobně pro kulturní a společenské akce byl využíván objekt na č. parc. stavební 40/1 při ulici Rýznerově - jedná se o objekt bývalé stodoly, provozovaný jako soukromý hudební a divadelní klub a místo pro setkávání a shromáždění obyvatel obce.
Obci Únětice náleží vlastnickými právy stavba užívaná ke kulturním účelům a výstavám, původní zemědělská stavba bývalého špejcharu na č. parc. stavební 33/2, při ulici Rýznerově východně od kostela. Přestavba byla dokončena kolem roku 2008 – 2009, a stavba je známa jako galerie a společenský sál „Špejchar“, výhledově uvažovaný Spolkem pro obnovu únětické kultury rovněž pro postupné vytvoření Muzea únětické kultury.
V obci Únětice je provozována Obecní knihovna Únětice, umístěná v 1. patře Obecního úřadu.
Sportoviště a rekreační zařízení - Sportovní a sportovně rekreační plochy. Tělovýchovnými plochami - plochy všech sportovních zařízení v územích sloužících sportu a rekreaci i v dalších polyfunkčních a monofunkčních plochách (tzn. zejména v územích obytných, smíšených, a občanského – veřejného vybavení nekomerčního i komerčního charakteru), bez započtení vnitroareálové zeleně, komunikací, ploch pro parkování a ostatních doplňujících zařízení.
Sportovní či sportovně rekreační zařízení je zastoupeno v obci Únětice sportovním areálem se sokolovnou (celková rozloha plochy 2859 m2). Jedná se jednak o možnost sportu organizovaného tělovýchovnými jednotami, je zde možno provozovat i sport neorganizovaný. Sál je možno užívat k řadě účelů, a rovněž k účelům sportovním. Venkovní antuková sportoviště obsahují nohejbalová a volejbalová hřiště, tzv. beachový kurt 23 x 12 m pro plážový volejbal i plážový fotbal, je zde možnost hry pétanque. V území působí tenisová škola pro děti Tenis Balance. V sokolovně se pořádají hodiny zumby. V obci je provozován spolek TJ Sokol Únětice – ping pong.
V některých místech v obci jsou situována malá veřejná dětská hřiště. V odlehlejší poloze v severovýchodním cípu katastru je situovaná venkovní střelnice s budovou mysliveckého svazu Hubertus Roztoky.
K sportovně rekreačním funkcím, je třeba počítat turistické pěší a cyklistické cesty procházející územím a spojující je s cíli a potenciálem okolí sídla. Cestou z obce kolem vodní nádrže Dolní rybník pod Holým vrchem lze pokračovat Tichým údolím po proudu Únětického potoka až do Roztok. Zde poblíž soutoku s Vltavou je zámek, sídlo Středočeského muzea. Po proudu Vltavy je Klecanský jez, technická památka. Cyklisté pokračují dál podél Vltavy přes Dol a Máslovice s Muzeem másla až do Nelahozevsi a Veltrus. Po turistické značce lze směřovat na Levý Hradec s mimořádnou přírodní scenerií vysoko nad řekou a s významnou historií tohoto sídla prvních českých králů. Přes Žalov po cestě zpět do Únětic je široká vyhlídka na Prahu, na Říp a Ještěd. Tato trasa je základem budoucí Turistické stezky Dr. Rýznera. Proti proudu Únětického potoka lze přes sídla Černý Vůl, Statenice a les Juliana navštívit Tuchoměřice a hrad Okoř.
Historické a kulturní památky a archeologická naleziště zasluhující pozornost a protipovodňovou ochranu -
Únětice - jsou součástí "Dobrovolného svazku obcí Údolí Vltavy a okolí". V obci se nacházejí: základní škola, mateřská škola, základní umělecká škola, víceúčelová sportovní hala, a čtyři malé vodní nádrže - rybníky. Mezi zvlášť významné památky patří:
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, zřízen roku 1132, nynější podoba je pozdně barokní z let 1766 až 1770. Vnitřní zařízení z doby po 1770, na hlavním oltáři obraz Nanebevzetí od Ignáce Raaba.
- Barokní fara naproti kostelu z roku 1766.
- Hřbitovní kaple svatého Josefa, postavena na morovém hřbitově východně od centra obce (Alšova ul.. Pětiboká stavba, sklenutá kupolí).
- Kaple svatého Jana Nepomuckého, barokní z roku 1716 západně od centra (Školní ul.). Obdélná s půlkruhovým závěrem a valenou klenbou.
- Před ní sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1699.
- Špejchar z roku 1752.
- Pohřebiště, archeologické naleziště nejstarší doby bronzové na Holém vrchu – podle něj je pojmenována tzv. únětická kultura
PAMÁTKY a zvláště významné stavby v obci
KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
Kostel, který je dnes nemovitou kulturní památkou, založil kněz – kanovník Zbyhněv roku 1132. Byl vystavěn v románském slohu z kamene a byly v něm čtyři oltáře – Panny Marie, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, a sv. Kříže.
KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO
Kaple, která je dnes nemovitou kulturní památkou, se nachází v západní části obce za školou. Zděnou kapli s malou lucernou na střeše dal postavit v roce 1716 únětický farář Josef Turek.
KAPLE SV. JOSEFA – PĚSTOUNA A HŘBITOV
Stavba, která je nemovitou kulturní památkou, je zvenku pětiboká, zevnitř desetiboká, má na čtyřech bocích okna, v západním boku jsou vchodové dveře. Nachází se na únětickém hřbitově při severovýchodním okraji obce.
ÚNĚTICKÝ PIVOVAR
První ověřená zmínka o únětickém pivovaru, tedy o výrobě piva v Úněticích, je z roku 1557, kdy uvedeno, že „dobré pivo vařili i kanovníci v Úněticích“. Pivovar byl postaven roku 1710. Vlastníkem pivovaru byla téměř po celou dobu jeho existence svatovítská kapitula. Dle produkce byl v roce 1897 třetí největší ve smíchovském okrese (ten zahrnoval téměř všechny obce na levém břehu Vltavy dnešní Prahy kromě Malé Strany s Hradčany, a sahal od Kralup nad Vltavou na severu až po Zbraslav na jihu), měl svoji sladovnu, k pivovaru patřil i rybník západně od obce, odkud pivovar v zimě získával led uskladňovaný v lednici, která stála pod strání poblíž zadního vjezdu do pivovaru, a která byla zásobárnou vždy minimálně na dobu jednoho roku. Vodu pivovar čerpal ze studně poblíž zmíněné lednice, další voda, hlavně užitková, byla do pivovaru přiváděna dřevěným potrubím z rybníka. Pivo se vařilo světlé i černé a expedovalo se koňskými povozy, v sudech i lahvích do okolí Únětic i do Prahy.
Před koncem druhé světové války byla výroba piva na čas zastavena, v roce 1942 byl provoz zakonzervován, provoz byl obnoven v roce 1945; v roce 1947 došlo k renovaci technologie, ale v roce 1949 došlo k jeho znárodnění, pivovar byl předán do řízení Smíchovského pivovaru, který neměl zájem na jeho provozování, novou technologii rozebral a odvezl, sklepní prostory ještě nějaký čas využíval jako vedlejší sklady, a v roce 1951 i tuto prostoru opustil. K obnově výroby piva došlo až v roce 2011, tedy v nedávné době, která přeje vzniku menších pivovarů. Pivovar je zdrojem pracovních míst, ale i zájmu turistů či návštěvníků obce Únětice a je historicky i hmotově významnou stavbou obce, byť není v pohledově a z hlediska urbanistické dispozice sídla v dominantní poloze. Poloha byla nejspíš dána blízkostí vodního toku a situováním studní s dostatečnou zásobou dobré vody. V současné době je prosperující stavbou obce s občanským vybavením.
ŠPEJCHAR
Tereziánský špejchar (sýpka), situovaná východně od kostela, je součástí jádra vesnice, která si dodnes podržela původní barokní urbanistický rozvrh. Dodnes se zachovalo již málo znatelné členění fasád, s provlékanými mřížemi, kamenným ostěním vstupu a dvěma štíty. Špejchar k uskladňování obilí dal postavit v roce 1752 únětický farář Václav Nespěšný. V současné době není samozřejmě k danému původnímu účelu využit, je v nájmu Spolku pro obnovu únětické kultury, ve výhledu se připravuje v objektu instalovat výstavu Muzea únětické kultury na postupně budované naučné turistické stezce Dr. Rýznera. Stavba vedená v KN jako zemědělská stavba (č. parc. st. 33/2) je ve vlastnictví Obce Únětice, a byla opravena a citlivě rekonstruována v roce 2007 až 2008.
ŠKOLA
První ucelenější zprávy o školách v kraji pocházejí z roku 1622, z doby, kdy „Jezuitů v moc dány školy“. Podle urbáře byla v roce 1623 v Úněticích, náležejících kapitule Pražské, zakoupena chalupa od Kateřiny Panošky, která byla užita jako obydlí kantora a místo výuky. V roce 1760 byla vystavěna nová škola z pozůstalosti místního faráře Václava Nespěšného hned pod farní budovou, vedle staré kostelní věže v místech, kde je nyní před kostelem větší prostranství. V roce 1790 měla škola 114 dětí. V roce 1833 byla škola zbořena a postavena škola nová; velký podíl na stavbě je připisován českému spisovateli Jindřichu Šimonu Baarovi, který v té době kaplanoval na únětické faře.
V roce 1898 měla škola 5 tříd s 1 pobočkou, sedm učitelů, a navštěvovalo ji 421 dětí nejen z Únětic, ale i z Úholiček, Moráně, Suchdola, Statenic a Černého Vola. V roce 1912 se odškolila obec Statenice, která si v roce 1919 postavila vlastní školu, v roce 1931 Suchdol, který si postavil rovněž svoji vlastní zpočátku dvojtřídní školu. V roce 1948 se odškolila obec Úholičky, od té doby počet dětí v Úněticích vykazoval stále klesající stav, takže se ze školy stala roku 1974 dvoutřídka, posléze jednotřídka, až byla 1983 škola zrušena. Poté byla obnovena a využita jako mateřská škola a centrum mimoškolních výtvarných aktivit pro děti i dospělé. Budova prochází od roku 2017 významnou přestavbou přinášející zkapacitnění, a je v ní umístěna mateřská škola a základní škola „Hnízdo“. V současné době je v objektu situována mateřská škola o dvou odděleních a prvý stupeň základní školy o pěti třídách.
ZÁMEČEK (Panský dům) A HOSPODÁŘSKÉ USEDLOSTI
Dominantu obce Únětice s dodnes výrazně barokními prvky tvoří vedle kostela hospodářský dvůr ze třetí čtvrtiny 18. století (okolo roku 1770) s panským domem, v některé literatuře nazývaným „zámeček“. Velkostatek byl od roku 1233 majetkem kapituly u sv. Víta. Majitelem byla následně po roce 1989 společnost AGRIVEP, a.s., sídlem Velké Přílepy, vzniklá ze zemědělského družstva, která do oprav rovněž neinvestovala. V nedávné době se majitelem stavebního pozemku č. parc. 40/1 staly dvě fyzické osoby. Po roce 1713 pak byla usedlost ve vlastnictví Jakuba Krále rozdělována jako rodinné dědictví na menší hospodářské usedlosti - dnešní statky č.p. 29 (František Král) a č.p. 33 (Antonín Dědič, synovec Růženy Králové)..
SOKOLOVNA
V roce 1919 byla zřízena v Úněticích pobočka tělocvičné jednoty Sokol Horoměřice. Již 1921 se únětičtí sokolové osamostatnili jako Tělocvičná jednota Sokol v Úněticích. Svou činnost provozovala střídavě v hostincích u Kejmarů (dnešní prodejna potravin) a u Landů, nebo na hřišti zřízeném poblíž školy na pozemku odkoupeném Sokolem od Svatovítské kapituly. V roce 1935 byla postavena sokolovna se sálem, sociálním zařízením, západním přísálím a bytem, otevřena slavnostně 1936, posléze bylo dobudováno jeviště a pod ním kuchyně. Otevřena po rekonstrukci pak byla roku 1984. Administrativní převedení majetku Sokola do vlastnictví obce bylo provedeno v roce 1991.
Po uzavření hostince U Kejmarů, kdy v obci nebylo žádné pohostinství, bylo nové přísálí přebudováno na stávající hostinec, sál sokolovny pak začal sloužit pro taneční zábavy, pro místní sportovce (tenis, cvičení žen, apod.) a pro pořádání schůzí vedení obce a občanů.
Doprava - území se nachází v severozápadní části spádového území Hlavního města Prahy v prostoru západně (levobřežně) od toku Vltavy a východně od státní silnice I. třídy R7 (Praha – Slaný – Chomutov). Hlavní dopravní páteř řešeného území tvoří silnice II. třídy II/240, vedoucí územím od jihu (Horoměřice) na sever (Velké Přílepy) a dále na Kralupy nad Vltavou (kde je také jeden ze dvou důležitých silničních mostů, spojujících levý a pravý břeh Vltavy). Od východu (Suchdol) se na silnici II/240 před Úněticemi připojuje silnice III. třídy III/2411. Hlavním dopravním problémem obce jsou vysoké dopravní zátěže na páteřní komunikaci a pohyb aut na šířkově nevyhovujících komunikacích.
(Druhým mostem přes Vltavu je pak tunel v Bubenči (pod Vltavou) a Trojský most - který také propojuje levý a pravý břeh Vltavy. Odtud vyplývá, že v oblasti Roztok a protilehlých Klecan se žádný podobný most nevyskytuje a přechod na opačný břeh Vltavy je tak spojen se značně dlouhou a časově náročnou objížďkou).
Obec Únětice je z hlediska širších vztahů orientována na Prahu. Vzdušná vzdálenost od současného nejbližšího pražského urbanistického centra, Dejvického náměstí, je cca 5 km. Obec je součástí pásu intenzivní pracovní dojížďky do Prahy o šířce 5 – 10 km, obklopujícího území Prahy. Z hlediska dopravní dostupnosti je obec v současné době v 20 minutové dostupnosti vůči Praze. Silnice II/241 jde dle ZÚR ve stávající trase ke křižovatce před Úněticemi, dále by měla pokračovat v původní trase silnice II/240 přes Černý Vůl (Statenice) a za Velkými Přílepy by se měla připojit na přeložku II/240. Územní plán Únětic přichází s námětem přeložení silnice II. třídy do nové trasy, která by neprocházela centry obcí Statenice a V. Přílepy. Obešla by jmenované obce východně, sousední Únětice a Úholičky by minula západně. Územní plán Únětic pro toto řešení vymezuje územní rezervu a iniciuje diskusi se sousedními obcemi, respektive Krajským úřadem o tomto záměru. Realizace záměru této objízdné trasy by mohla být nezávislá na realizaci přeložky II/240 dle ZÚR.
Nová objízdná trasa by začínala již v Horoměřicích na křižovatce ulic Velvarská a Únětická, kde by byla převedena silnice II/240 z ulice Velvarské na ulici Únětickou. Za křížením s ulicí Suchdolskou (silnice II/241) by komunikace pokračovala po stávající komunikaci, kde by byla po cca 200 m umístěna okružní křižovatka umožňující napojení ulice Rýznerovy od Únětic, prodloužené ulice Ke Kříži od Únětic a napojení nově navržené objízdné komunikace. Objízdná komunikace by pak pokračovala severním směrem, procházela by nízkým mostem mezi částí Černý Vůl a rybníky na Únětickém potoce a směřovala ke křížení komunikací III/2423 a III/2421, které by bylo nahrazeno okružní křižovatkou. Objízdná trasa by pak pokračovala po silnici III/2421 až cca 400 m před začátek zástavby ve Velkých Přílepech, kde by se opět přes okružní křižovatku odklonila severním směrem a vytvořila by tak objízdnou komunikaci pro odklon silnice II/240 resp. II/241 z Velkých Přilep. Zpět do stávající stopy by se silnice II/240 (výhledově II/241) dostala severně od areálu firmy Bláha na Pražské ulici na severním okraji Velkých Přílep. Dále by bylo možné pokračovat touto objízdnou komunikací až na sledovanou výhledovou přeložku silnice II/240 v úseku Tursko – Tuchoměřice. Celková délka navržené objízdné komunikace je 6,3 km, z toho 4,1 km jsou nové komunikace. Na zbylé délce se jedná o vedení po stávajících komunikacích, vedených nyní v kategorii nižší třídy (silnice III. třídy). Délka stávajícího úseku projíždějícího obcemi mezi napojeními objízdné trasy je 4,69 km. Průjezd silnic druhé třídy přes zastavěné území obcí se tímto objezdem sníží o 0,25 km v Horoměřicích, o 1,45 km ve Úněticích a o 2 km ve Velkých Přílepech. Navíc se tímto opatřením zkrátí čas průjezdu. Hlavním cílem však není zkrácení času průjezdu, ale odvedení dopravní zátěže mimo centra obcí. Územní rezerva R02 pro vedení objízdné trasy silnice II. třídy byla do ÚP Únětice vymezena na základě prověřování možností zmírnění dopravní zátěže na silnici II/240 na průjezdu Úněticemi. Územní rezerva R02 zasahuje pouze krátký úsek ve východní části na hranici s Úněticemi. Jedná se o nezastavěné území, kde kromě zastavitelné plochy Z10 pro čistírnu odpadních vod nejsou navrhovány žádné zastavitelné plochy. Jedná se o území s přírodními hodnotami (Únětický potok, LBC 19 Horní Únětický rybník). územní rezerva R02 v ÚP Únětice zachována.
Silniční síť - dochází k několika významným úpravám stávající silniční sítě obce. Stávající připojení centrální části Únětic přes nevyhovující stykovou křižovatku (nevyhovující rozhledové a sklonové poměry) v Černém Volu ze silnice II/240 je doplněno a částečně nahrazeno novým propojením v jižní části obce novou trasou v délce cca 800 m, která se napojuje na stávající silnici III/2405 v údolí Únětického potoka. V centrální části obce je sledována snaha o zmenšení dopravní zátěže v křižovatce silnic III/2405 a III/0079 (směr Lichoceves) návrhem nové komunikační spojky severně od centra obce (přes areál „Boušovský“) pro vztah Lichoceves – Velké Přílepy v celkové délce 1500 m. Tato trasa je též variantou pro vztah Suchdol – Lichoceves (III/0079 – II/241), protože odklání tyto dopravní vztahy mimo centrum obce a mimo kritickou křižovatku v místě připojení na silnici II/240. Další úpravy nevyhovujících komunikací a jejich křížení Křížení Suchdolská – Velvarská – Kralupská – Úvozová (napojení II/241 do II/240 a napojení ulice Úvozové).
Autobusová doprava Únětice jsou obsluhovány dvěma linkami příměstských autobusů – 355 a 359. Na území obce se nacházejí tři (3) autobusové zastávky.
Letecká doprava - Ochranná pásma letiště. Do řešeného území zasahují ochranná pásma mezinárodního Letiště Václava Havla Praha. Vzletové a přibližovací prostory se pohybují ve výšce 380 – 430 m n. m. Tyto skutečnosti ovlivňují jak hlukové poměry řešeného území, tak výškově limitují navrhovanou zástavbu (běžnou zástavbu pouze teoreticky) – ochranná pásma s výškovým omezením staveb. Z hlediska hygieny prostřední se nejedná ve Úněticích o významný limit, neboť hlukové ochranné pásmo nezasahuje do zastavěného území ani zastavitelných a přestavbových ploch. Jižní části řešeného území se dotýkají: hlukové ochranné pásmo, ochranné pásmo ornitologické, ochranné pásmo proti nebezpečným a klamavým světlům, ochranné pásmo pro vzdušná vedení VN a VVN (zasahuje zčásti i zastavěné území).
